Moje cesta do Itálie na skladačce den # 3

Cesta do Itálie na skládačce

Den #3

 

Dneska vstávám kolem 8 hodiny, klasicky vydrznu chrup, obleču se a jdu si do místního obchodu na nějaký pamlsek. Místní na mě hledí, jako bych jim vykoupil rohlíky a to ani neví, proč tama vlastně projíždím.

 

Po snídani vyrážím směr Valtice a zastavuju ještě na benzince na konci města abych si dofoukl kola. Nahustil jsem do něj co to šlo, ale zas jen tolik, aby mi zase nestřelil pod zadkem.

S úsměvem vyšlapu svůj první kopec a rázem je úsměv pryč. Jako by se mi v hlavě rozsvítilo a přišel pocit “nezapomněl si na něco?”. Při pohledu na zadní kolo si zopakuju pár nadávek co jsem se v mládí naučil a vyrážím zpět na benzínku.

 

Nechal jsem totiž na kompresoru kovový klobouček který mi tak chyběl při mém prvním defektu. Kluk ušatej se na mě smál už z dálky.

 

Znovu jsem vyrazil šlapat do toho samého kopce ale tentokrát už s menším úsměvem. Po pár hodinách jsem byl našlapanej jak seriózní dámy u dálnice.

 

Ve Valticích jsem zapadl do prvního sklípku co jsem viděl a víno jsem vypil způsobem, že na mě stréc hleděl jako by mě nejradši vynesl v zubech. Tak jsem si dal ještě jednu na chuť a fičel jsem směr hranice.

Co vám budu vykládat, mají tam ještě víc kopců než my na jižní Moravě. Po cestě z kopce do kopce potkávám samé borce na naleštěných silničkách, kteří si asi myslí, že chudáci na Moravě nemají ani na pořádný kolo.

 

Každopádně po celém dni ve znamení kopců padám do stanu nevím kde a spím jak dudek.

Mám dojem, že jsem šlapal i ve spaní.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.